Absolutní chudoba
Absolutní chudoba znamená špatné postavení nejnižších důchodových skupin obyvatelstva a je pro ni typické zejména :
– chronický hlad
– podvýživa
– nedostatek pitné vody
– nedostupnost elektřiny
– negramotnost a nemocnost
→ zkrátka vše, co neumožňuje důstojný život.
Míra chudoby
Hranice chudoby je stanovena na 1,25 USD na osobu na den, lidé, kteří mají méně, než je tato částka, jsou považováni za absolutně chudé.
Chudobu můžeme porovnávat mezi jednotlivými státy, v posledních letech se nerovnost mezi nejbohatšími a nejchudšími státy stále více prohlubuje. Dále můžeme měřit chudobu mezi občany a to bez ohledu na to, ve kterém státě žijí. Tato nerovnost mezi lidmi se však spíše zmenšuje a to hlavně díky dynamickému ekonomickému růstu zemí s dřívějšími poměrně vysokými podíly chudých. Mezi tyto státy patří například Čína, Indie nebo třeba Vietnam.
Chudobu můžeme měřit i v uvnitř jednotlivých států, to se nazývá relativní chudoba. Relativní chudoba závisí na úrovni spotřeby obyvatel v dané zemi a klíčovým ukazatelem je hrubý domácí produkt, tedy HDP. V dnešní době je však tento ukazatel kritizován, z toho důvodu, že je příliš jednostranně zaměřený na ekonomické aspekty životní úrovně a opomíjí tak další složky lidského života, jako je zdraví, vzdělání či zaměstnanost. Dnes se tedy také zavádí ukazatel HDI, neboli index lidského rozvoje. Ten se zaměřuje hlavně na dlouhověkost, vědomostní a ekonomickou úroveň. Hodnota HDP i HDI je ve většině zemí na podobné úrovni, některé země jsou však výjimkou. HDP lepší než HDI mají země Středního Východu, hlavně díky velkému vlivu náboženství a HDI lepší než HDP mají země s příznivější geografickou polohou.
Bludný kruh chudoby
Existuje také bludný kruh chudoby, který znamená, že pokud je země chudá, nemůže získat žádné finanční zdroje pro financování důležitých potřeb a sama se z kruhu nikdy nedostane. Ale ani pomoc od dalších států, nemusí být vždy zárukou úspěchů. Podpora od jiných států většinou směřuje do vládního sektoru, ale pomoc by spíše měla směřovat do sektoru soukromého a to zejména do oblasti vědy a výzkumu, například farmaceutickým firmám.